Jak se protančit do euforie?

19.08.2022

Fiktivní příběh o tom jak to v tangu chodí...

Je páteční večer a lékařka Eva se chystá na tančírnu argentinského tanga - milongu. Má dobrou náladu. Ví, že se setká s příjemnými a dobrými tanečníky, také s přáteli, kteří chodí na milongy pravidelně a pozná i nové lidi. Zkouší se naladit na tangovou atmosféru a v koupelně si prozpěvuje staré chytlavé melodie.
Co dnes na sebe? Vybírá si světlé šaty, aby byla v přítmí tanečního sálu dobře viditelná, do pytlíku vkládá taneční střevíčky na vysokých podpadcích. Sama často sleduje jiné tanečnice a líbí se jí výrazné modely, které zdůrazňují při tanci eleganci svých majitelek. Na milongy chodí často, takže má již své zaběhnuté přípravné rituály. Dokončí líčení, přidá do kabelky pastilky pro svěží dech a vějíř, který dostala jako dárek. Poslední pohled do zrcadla, úsměv a vyráží ven...

Ještě poslední klik myší

a Adam vstává po celodenní práci od počítače. Už se těší, že si večer trochu protáhne tělo při tanci a zaměstná hlavu jinými kombinacemi, než jsou ty pracovní. Rychlá sprcha, deodorant, výrazná košile a taneční boty do pytlíku. Milonga začala sice už před hodinou, ale není kam spěchat, tančit se bude až do pozdní noci a zábava se teprve rozjíždí. Z reproduktoru v autě se ozývají tajemné tangové melodie, je potřeba se naladit na tu správnou vlnu...O půl hodiny později už se v tanečním sále zdraví Eva se známými - objetím a vzdušnými polibky na obě tváře. Sedá si na místo, kde dobře vidí na parket a kde má jistotu, že ji muži uvidí. Páskové taneční střevíčky s otevřenou špičkou už má nazuté a je připravena k tanci. Zrovna hrají tklivé tango Carlose Gardela "Mi noche triste". Každá z tangových skladeb má svůj příběh beze slov nebo příběh zpívaný ve španělštině. Zde Gardel (1) zpívá příběh opuštěného milence s vášní a bolestí, jako by myslel každé slovo vážně. Tragická láska se stala páteří repertoáru tanga a tango se díky tomu stalo univerzálním. Protože každý, kdo tančí argentinské tango v sobě má už kus své bolesti, není to tanec pro náctileté.

Eva se rozhlíží po temném sále a vyhlíží tanečního partnera, který by měl zájem s ní tančit. A támhle na druhém konci sálu je Adam! "Skvěle", pomyslí si Eva a narovná se v zádech, jako by spolkla pravítko. "Podívej se sem, podívej se na mě, tady jsem!" běží Evě hlavou a jako na povel se Adam podívá jejím směrem. Oba se na sebe usmějí a Adam lehce kývne hlavou. Eva opětuje přikývnutí. Smluvený signál tanečníků tanga fungující nenápadně a skvěle i přes celý sál. Eva se těší na tanec, ale počká, až Adam přejde celý sál a dojde téměř k ní. Setkají se na parketě. Adam nabízí Evě svou náruč a objetí. Společně stojí pár vteřin v objetí. Vypadá to jako by jen stáli a nepohybovali se, ve skutečnosti však společně jemně přenášejí váhu a ladí se jeden na druhého.

V zajetí tance

Eva má zavřené oči a v těle cítí impuls k pohybu. Společně se rozejdou ve směru tance, spolu s ostatními páry. Užívají si společně tři skladby za zpěvu Carlose Gardela. I když nerozumí ani jeden z nich španělsky, hudba je tak silná, že díky ní mohou společně prožívat smutek i bolest, radost i uvolnění, podle toho, jaký nástroj je zrovna dominantní. Ne složité figury, ale právě hudba je to, co spojuje všechny tangové taneční páry. Díky hudbě odpadává přílišné sebevědomí, zarputilost, nejistota, marnivost a další pózy a zůstává jen vnitřní hlas, který promlouvá skrze naše tělo a hudbu.

Adam ví, že poslední skladba této tandy se blíží do finále. Stejně jako ostatní tanečníci, i Adam s Evou s posledním tónem skladby ustrnou v závěrečné póze. Oba se usmívají, srdce jim buší, naposledy se ještě obejmou a každý odchází na svou stranu sálu. Pro Evu a Adama tímto objetím skončil jejich společný zážitek pro tento večer. Oba respektují, že se v tangu tanečníci pravidelně střídají. O to více se Eva i Adam těší na další milongu a další společný tangový zážitek.Evě září oči ze zážitku, který si právě odnáší z parketu. Osvěží se vánkem z vějíře a znovu se rozhlíží po sále. A tak se ani nenaděje a už na ni kývá Marek. S úsměvem mu přikývne a jde znovu tančit...

......................................................................................

Náš příběh je fiktivní, ale každý z nás, kteří jsme podlehli kouzlu tohoto tance se v něm poznáváme. Odhazujeme pravidelně své životy a naučená gesta, abychom mohli ukázat své vnitřní já a odhodit své starosti i převleky, abychom mohli ukázat svou radost ze života.

Argentinské tango je v České republice, ale i jinde ve světě, bráno zejména jako sociální tanec. Tedy z pohledu lidí, kteří se mu věnují, a tančí jej, je to zábava. Ani sport, ani soutěž, ale zábava ve společnosti "stejně postižených lidí".

Trochu zjednodušeně je argentinské tango kombinací objetí tanečníků v páru a chůze. Umíte chodit? A nebojíte se objímat jiné taneční partnery? Pak v zásadě zvládnete tango! Když připojíte schopnost jednoho v páru vést (leadra) a druhého tanečníka, resp. většinou tanečnice, schopnost nechat se vést, neboli následovat vedení, máte představu o tom, jak tango funguje.

Přidejte schopnost improvizace a dokonalý obrázek je hotov. Pro ty, kteří si tango pamatují z tanečních jako přesně danou sekvenci kroků, v pevném rámu a s trhavými pohyby hlavou, je obvykle skutečné argentinské tango velkým překvapením. A také výzvou.

Tango jako droga

Nejčastěji zmiňovaným benefitem, spojovaným s argentinským tangem, je bezesporu jeho vliv na pocity štěstí, kteří tanečníci zažívají. Blízké objetí s jiným člověkem a ještě v rytmu a energii romantického valsu , veselé a hravé milongy nebo dramatického tanga, dělají z tohoto tance dokonalý generátor oxytocinu a endorfinu.

Setkání tanečníků argentinského tanga je tak taneční párty, kde není třeba povzbuzujících drog nebo alkoholu. Tančení samo o sobě je totiž drogou, která dělá lidi šťastné a toužící po "další dávce".

Jak probíhají takové taneční události argentinského tanga?

Argentinské tango je velmi svobodný tanec. Přesto události, kde se tango tančí, jsou svázány jistými pravidly (je to něco jako demokracie - aby fungovala, musí účastníci dodržovat pravidla). Jeden ze základních předpokladů je, že lidé spolu chtějí tančit. Další pravidla se týkají hudby. Jak je uvedeno výše, argentinské tango není pouze tango. Je to také milonga (svižností je jí u nás asi nejblíže kvapík) a obvykle velmi romantický vals. Tyto tři tance se liší rytmem hudby a také tím, které tangové prvky na ně tanečníci tančí. Během večera se všechny tyto 3 rytmy pravidelně střídají.

V každém větším městě jsou organizovány kurzy argentinského tanga a pořádají se také pravidelné milongy-tančírny. Milonga je velmi otevřené místo, kde nejste omezeni tím, jak dlouho tančíte, zda jste přišli v páru nebo zda zde někoho znáte. Na milongu se můžete vydat kdekoliv na světě a budete vřele přijati. Několik milong se koná pravidelně v Ostravě a ve Zlíně a další nejbližší jsou v Katowicích a Bielsko-Biale.

Pokud tančíte již delší dobu a nestačí vám už jen jeden večer, potom jsou zde pravidelné festivaly a tangové maratony, kde se nesoutěží, ale kde můžete protančit celý víkend. V evropském tango kalendáři můžete najít několik takovýchto větších tangových událostí každý víkend. I naše tangové studio takovouto velkou mezinárodní akci jednou za půl roku pořádá. Většinou hledáme nějaké místo s geniem loci, kde by bylo něco navíc. Několik let jsme pořádali tuto akci na zámku v Hradci nad Moravicí, letos bude podzimní akce probíhat na zámku v Mikulově a zimní edice v secesním hotelu v Novém Jičíně.

Začali jsme tančit tango, protože jsme něco hledali, něco nám v životě chybělo, potřebovali jsme nalézt smysl, něco pochopit, každý měl ten svůj důvod a příběh. Ale jedno máme společné - lásku k tanci, touhu, odhodlání a vášeň, v tom jsou naše životní příběhy společné.



1.

Gardel sám se stal obrovskou ikonou v celém španělsky mluvícím světě. Jeho životní příběh je pro tango jako stvořený. Nemanželský syn zbídačeného francouzského imigranta, který se stal superstar. Jeho vřelá osobnost, skladatelský talent, tragická smrt při letecké havárii ve věku 44 let a samozřejmě jeho slavný hlas. Gardel je jedním z největších světových tangových hrdinů a trvalým symbolem Buenos Aires.