Proč jsem s tangem začínala sama
(a co mi tahle "nutnost" nakonec dala)
Když se dnes mluví o tom, jestli je lepší začít s tangem v páru, nebo sám, často to zní, jako by šlo o vědomou volbu.
U mě to tak nebylo.
Já jsem začínala sama proto, že jsem prostě neměla tanečního partnera.
Žádné rozhodnutí.
Žádná odvaha.
Žádná strategie.
Jen realita.
V té době v Ostravě vznikala tango skupina. Bylo to období začátků, hledání, objevování. A to, že jsem byla bez partnera, se tehdy – trochu paradoxně – ukázalo jako malé štěstí.
Na workshopech jsem totiž měla možnost tančit víc s učitelem.
Dnes už to tak běžné není, ale tehdy ano.
A já měla pocit, že tančím od prvního kroku.
Upřímně?
Dnes, když se na to dívám zpětně, bych ze sebe tak nadšená nebyla 😄.
Ale ten pocit byl důležitý. Pocit, že tango může být plynulé, živé, že se v něm dá dýchat. Že nejde jen o kroky.
Další "škola", kterou jsem neplánovala, přišla záhy.
Na milongy jsem musela jezdit sama.
Ne proto, že bych byla statečná.
Ale proto, že jsem nechtěla sedět doma a koukat na televizi.
V Ostravě tehdy tančírny nebyly. Takže jsem sbalila své první taneční boty a jela.
Do Brna.
A ještě častěji do Polska.
Pamatuju si, kolik odvahy mě to stálo.
Vstoupit do sálu, kde nikoho neznáš.
Sednout si.
Čekat.
Nevědět, jestli si zatančíš, nebo ne.
Naštěstí Poláci jsou velmi otevření, přátelští a vřelí. Vzali mě mezi sebe rychle. A díky tomu jsem si mohla tango opravdu osahat – v různých objetích, s různými lidmi, v různých náladách.
Dnes na ty časy vzpomínám s velkou vděčností.
Byly těžké.
A zároveň krásné.
Byla to cesta plná zážitků, setkání, překvapení.
A ano – i letmých tango lásek, které k tomu prostě patří.
Když se mě dnes někdo ptá, jestli je lepší začít s tangem sám nebo v páru, neodpovídám jednoznačně.
Jen vím, že to, co jsem tehdy považovala za nevýhodu, mě naučilo:
– jít mezi lidi
– nebát se neznámého
– vnímat různé styly vedení
– a hlavně důvěřovat sobě, i když nemám o koho se opřít
A to není málo. Nejen do tanga.
A pokud váháš, jestli začít sám/sama…
Možná to nebude snadné.
Možná to nebude pohodlné.
Ale může to být cesta, která tě naučí víc, než čekáš ;o)